Albánie: Rady a tipy na cestu

Chystáte se vycestovat do Albánie a o této destinaci toho moc nevíte? Přečtěte si naše rady a tipy na cestu, ať vás už nic nepřekvapí!

Umístění a poloha

Albánskou republiku najdete v jihovýchodní Evropě, konkrétně na Balkánském poloostrově. Její pobřeží omývá Jónské a z větší části Jaderské moře. Patří spíše mezi menší státy, protože má rozlohu necelých 29 000 km², na nichž žije 2,8 milionu obyvatel. Na severu sousedí s Černou Horou a Kosovem, na východě s Makedonií a na jihu s Řeckem. Snadno se dostanete také do 75 km vzdálené Itálie, kterou od Albánie odděluje Otrantský průliv.

Ze dvou třetin ji tvoří hory, nejvyšší z nich Velký Korab sahá do výšky 2 764 m. Třetinu rozlohy pokrývají lesy, v nichž stále žijí medvědi, vlci, šakali nebo divoké kočky. Země se pyšní i dalším přírodním bohatstvím v podobě jezer, kterých napočítáte kolem 150. Mezi ně patří i tři největší balkánská jezera - Skadarské, Ochridské a Prespanské.

Tirana, hlavní město Albánie

Od roku 1920 je hlavním městem Tirana a vděčí za to hlavně své poloze uprostřed země. Do té doby byla pouze malou, nepříliš významnou vesnicí. Město dynamicky roste, stará zástavba ustupuje nové, starší budovy se intenzivně opravují a staví se i moderní nákupní centra.

Jak už to ale v hlavních městech bývá, i v Tiraně jsou nejvíc patrné společenské rozdíly mezi obyvateli. Vedle zbohatlických čtvrtí se nachází chudinské, rozpadající se domy doplňuje moderní architektura a luxusní obchody se mísí s pouličními prodejci, kteří se snaží alespoň trochu vydělat.

Kdy vyrazit

Albánie leží v subtropickém pásu, pro které je typické středomořské klima. To se vyznačuje horkým a suchým létem a poměrně mírnou deštivou zimou. Ve vyšších nadmořských výškách a ve vnitrozemí mohou být teploty nižší a často sněží. V horách nepodceňte počasí ani v létě, během pár minut se může slunečný den proměnit v nepěknou prudkou bouřku.

Duben až konec října lze považovat za ideální období pro vycestování. Pokud si ale chcete užívat sluneční paprsky na krásných plážích, budete si muset počkat alespoň do června. V tu dobu má Jaderské moře již přijatelnou teplotu pro vodní radovánky.

Do hor ideálně o letních prázdninách

Na většině území se rozprostírají Dinárské Alpy, potěší milovníky výšlapů a přírody, hlavně v červenci a srpnu, kdy v horách panují příjemné teploty pro turistiku. Pro ty, kteří raději poznávají historii měst, jsou vhodné měsíce duben či květen, kdy převládají příjemné jarní teploty a města nejsou plná ostatních turistů.

Hlavní sezóna trvá od června do října, přičemž vrcholí v srpnu. A právě v tuto dobu na vysokou poptávku reagují vysokými cenami nejen letecké společnosti, ale i hotely.

Sezónní festivaly

Jak jinak poznat místní obyvatele a kulturu než při zábavných akcích, svátcích a festivalech. Přinášíme přehled, které kulturní akce můžete během své dovolené zažít:

• South Outdoor Festival – koná se v dubnu v letovisku Borsh a oslavuje vše, co se dá dělat po širým nebem od sportu, po dobré jídlo až po umění.
• Kala – festival taneční hudby, který se koná v Dhërmi na přelomu května a června.
• Dita e Bjeshkës – 25. června se obyvatele Thethu loučí s dlouhou zimou a oslavují příchod léta. Pastevci v tuto dobu začínají vyhánět dobytek na louky.
• Pivní festival – čtyřdenní festival se koná v srpnu v Korče a můžete během něho ochutnat místní, ale i cizí piva.
• Svátek lakroru – lakror je tradiční slaný koláč, který se peče převážně v oblasti Korča. Festival probíhá od srpna do září v různých vesničkách této oblasti. Jeho cílem je nejen zachování tradici koláče, ale i jeho přiblížení turistům.
• Domate Fest – neboli festival rajčat probíhá v září ve vesnici Shëngjergj nedaleko Tirany. Nemáte rádi rajčata? Nevadí! Ochutnat můžete i jiné lokální pochoutky.

Víza a režim vstupu

Občané ČR nepotřebují pro vstup do Albánie víza. V zemi můžete během 180 dní pobývat bez víza 90 dní. Alespoň 30 dní před koncem bezvízového období musíte elektronicky zažádat o dlouhodobé vízum.

Pro běžnou dovolenou postačí cestovní pas nebo občanský průkaz. Oba doklady musí platit ještě 3 měsíce od vstupu. Při cestách automobilem nezapomeňte na zelenou kartu (pojištění vozidla), malý technický průkaz a doporučuje se také mezinárodní řidičský průkaz.

Při cestách služebním nebo zapůjčením vozidlem si opatřete notářsky ověřenou plnou moc, která dokazuje vaše dispoziční právo k vozidlu. Měla by být sepsána v angličtině a obsahovat celé jméno řidiče, číslo jeho cestovního dokladu, SPZ vozidla a veškeré údaje o vlastníkovi vozu. Bez tohoto dokladu hrozí riziko, že nebudete albánskou pohraniční kontrolou vpuštěni dál do státu.

Jazyk

Albánština se sice řadí mezi indoevropské jazyky, ale bohužel se nepodobá žádnému evropskému jazyku, takže z ní turisté pravděpodobně nic neodvodí. Dělí se na dva dialekty – gegský a toskický. Gegštinu uslyšíte převážně na severu a v Kosovu, oproti tomu toskickým nářečí mluví hlavně na jihu. Toskické nářečí bylo navíc roku 1972 oficiálně přijato jako úřední jazyk.

Jak se turisté domluví v Albánii

Malý slovník albánštiny se vám v zavazadle jistě neztratí. Žádné obavy, ve větších městech a hotelech se samozřejmě anglicky domluvíte. V odlehlejších oblastech a horách s angličtinou sice moc nepochodíte, ale kde je vůle, tam je cesta. Albánci vezmou telefon a zavolají někomu, kdo anglicky rozumí a s kým se domluvíte.

Na některých místech se domluvíte i italsky. To je dáno tím, že po pádu režimu se mnoho Albánců přestěhovalo právě do Itálie. V dobách komunismu se navíc vedle státní televize často dívali na italské kanály, odkud řeč pochytili. V neposlední řadě sem na dovolenou jezdí dost Italů, od kterých mluvu odposlouchali.

Při komunikaci se nenechte zmást kýváním hlavou na vyjádření souhlasu či nesouhlasu. V Česku jsme zvyklí souhlasně kývat vertikálně a nesouhlasně horizontálně, v Albánii je to ale naopak.

Peníze a měna

Oficiální měnou je albánský lek (ALL), ale běžně se používá euro, kterým zaplatíte ve spoustě větších obchodech. Pokud jste v Česku zvyklí platit převážně kartou, bude pro vás platební styk v Albánii asi překvapením, protože ekonomika tu je založená na hotovostních platbách. Kartou zaplatíte na některých benzinkách, ve větších hotelech a nákupních centrech.

Aktuální kurz:
1 Kč = 3.97 ALL
1 € = 24.96 Kč

Obstarejte si dostatek hotovosti

Jak jsme již zmiňovali, v Albánii s bezhotovostním platebním stykem příliš nepochodíte, proto si obstarejte dostatek hotovosti. Bankomaty najdete ve všech větších městech, ale počítejte s tím, že poplatky za výběr bývají poměrně vysoké (klidně 600–800 ALL). Z tohoto důvodu doporučujeme využít služeb směnáren, které mívají i výhodnější kurzy než třeba banky. Proto je dobré přivézt eura už z České republiky.

Veškerou hotovost utraťte nebo si ji vyměňte zpět na eura. Lek totiž nikde jinde v Evropě nesměníte.

Očkování a zdravotní rizika

Do Albánie nepotřebujete žádné zvláštní očkování stejně jako ve většině ostatních evropských zemí. Potvrzení o očkování potřebujete pouze tehdy, pokud přijíždíte ze země, kde se vyskytuje žlutá zimnice.

Dle vlastního uvážení se můžete nechat očkovat proti žloutence typu A a B, které se vám hodí při vycestování do exotických destinací. Zvažte očkování proti vzteklině, protože se tu potuluje spoustu psů. Pokud vás některý kousne, v Albánii vakcínu pravděpodobně neseženete a budete se muset vrátit domů. Pro jistotu si zkontrolujte platnost svého očkování proti tetanu.

Zdravotní péče

V porovnání s Českem není úroveň zdravotní péče v Albánii příliš vysoká. Zdravotnická střediska a státní nemocnice se nachází pouze ve větších městech, ale nejsou dobře vybaveny lékařským zařízením a zdravotnickým materiálem. V horských oblastech a odlehlých vesnicích budete nemocnici nebo lékaře hledat marně.

Z tohoto důvodu si sjednejte kvalitní cestovní pojištění, které pokryje léčebné výlohy a ošetření na soukromých klinikách, které v porovnání se státními nemocnicemi poskytují nadstandardní péči.

Náboženství a kultura

Střetávají se zde nejrůznější náboženství, proto běžně narazíte na mešity, ale i pravoslavné a katolické kostely. Albánii lze označit za jedinou evropskou zemi, kde převažuje islámské náboženství, k němuž se hlásí až 70 % obyvatel. Pravoslavní tvoří zhruba 20 % a katolíci zbylých 10 %. Za skladbu obyvatel může hlavně turecká nadvláda, která v zemi trvala téměř 5 století.

Místní příliš neřeší, kdo jaké náboženství vyznává. Ve skutečnosti jsou velmi tolerantní, co se náboženství týče a pokud se do rodiny přižení či přivdá někdo s jiným náboženským vyznáním, vůbec to neřeší a přijmou jej s otevřenou náručí.

Kulturní vlivy

Albánská kultura byla vystavena vlivů ostatních kultur, zejména řecké, římské, byzantské a turecké. I přes to je ale velmi homogenní a ve světě často dávána za příklad, protože lidé různého náboženského vyznání vedle sebe žijí v naprosté harmonii. To se ale nedá říct o obyvatelích sousedních států.

Zajímavosti o obyvatelstvu

• Co se týče složení obyvatelstva, tak 95 % se hlásí k albánské národnosti. Dále tu žijí 3 % Řeků a zbytek tvoří Romové, Makedonci a Černohorci.
• Albánci jsou velmi společenští a potěší je, pokud se s nimi pokusíte komunikovat jejich řečí. Aby vám to šlo lépe, často vám nabídnou svou domácí rakiji.
• Ačkoli jsme z evropských států zvyklí, že životního partnera si obvykle vybíráme sami, tady to úplně neplatí a velký vliv na výběru mají rodiče.
• Kdo nemá Mercedes, jako by nebyl. Albánie sice patří mezi nejchudší státy Evropy, ale většina obyvatel jezdí Mercedesem. Jak je to možné? Po pádu režimu měli obyvatelé přístup pouze k naftě, která se ale používala do traktorů. Jediným automobilem, který byl schopen na tuto naftu fungovat, byl právě Mercedes. Ty se sem ilegálně dovážely z Itálie a Německa.

Doprava

Pokud plánujete poznávat krásy Albánie, nejjednodušší způsob určitě je, vypůjčit si auto. Půjčovny najdete téměř v každém větším městě a jako všude jinde, ceny v sezóně bývají vyšší než mimo ni. K zapůjčení budete potřebovat řidičský průkaz, občanku, případně cestovní pas.

Silnice a bezpečnost na cestách

Na hlavních koridorech a mezi většími městy pojedete po moderních silnicích, nechybí ani čtyřproudové dálnice. Na stranu druhou existují tu také silnice plné výmolů a v horských oblastech jsou silničky, na nichž nepotkáte živou nohu. Pokud při cestování používáte navigaci, dejte si pozor, protože v odlehlých oblastech vás často navede na silnice, které nevyužívají ani místní. Pro tyto případy doporučujeme plánovat se Street View pro lepší orientaci.

Smiřte se s tím, že na cestách nepřekročí vaše průměrná rychlost 50 km/h. U většiny silnic chybí svodidla, někdy se setkáte s tím, že jejich části jsou poničené nebo zcela chybí, což bývá důsledek sesuvu půdy. V podstatě na všech cestách včetně dálnic potkáte dobytek, stáda ovcí či místní jedoucí na koních a oslech.

Ještě v roce 1991 se mnoho Albánců na silnicích nepohybovalo, protože auto vlastnilo pouze 600 obyvatel. Situace se od té doby sice změnila, ale stále mnoho řidičů nedodržuje předpisy nebo řídí otřesným způsobem. Obezřetnost je tak rozhodně na místě.

Hlavní doprava probíhá autobusy

Autobusy využívá v Albánii nejvíce osob. Každé větší město má své vlastní autobusové nádraží. Jde o levný způsob cestování, který vaši peněženku příliš nepotrápí. Spousta spojů ale vyráží na cesty časně z rána, případně během dopoledne. Odpoledne spoje ubývají nebo zcela chybí. Na cestu si tak přivstaňte. Při vyhledávání spojů vám pomůže vyhledávač Gjirafa, který lze označit jako obdobu našeho IDOS.

Do menších vesniček jezdí minibusy, kam se vejde 12-15 cestujících. Na cestu vyráží tehdy, až se zaplní. Najít alespoň orientační jízdní řády bývá složité, ale místní vám rádi poradí.

Vlaky: Dejte si pozor

Železniční síť nevyužívají ani sami místní, protože je velmi zastaralá a v hrozném stavu. Pro milovníky železnice budou ale cesty vlakem zážitkem. Vidět tu totiž můžete československé dieselové lokomotivy, které se vyráběly v letech 1968–1990.

Typické pokrmy a nápoje

Albánskou gastronomii ovlivňuje středomoří, zejména kuchyně řecká, italská a turecká. Její kouzlo tkví v tom, že zemědělci nemají finance na nákup chemických prostředků, proto je po většinou zelenina a ovoce v bio kvalitě. Kromě skvělé zeleniny a ovoce musíte ochutnat také albánské olivy!

Co je pro Albánii typické

Mezi oblíbené pokrmy patří byrek v teplé i studené verzi. Toto tenké listové těsto se plní nejrůznějšími směsmi, do kterých přijde maso, sýr, brambory, klidně také špenát a jiná zelenina. Mívá podobu malých trojúhelníčků, nebo se udělá jeden velký byrek, který se následně krájí na menší kousky.

Národním jídlem je tavë kosi, které tvoří jehněčí nebo skopové maso, jenž se zapeče s rýží nebo jogurtovou omáčkou. Albánské rodiny jej připravují při oslavách a významných dnech. Jako další národní jídlo můžeme jmenovat fërgese. To možná vzdáleně připomíná lečo. V pokrmu najdete kuřecí játra, telecí nebo jakékoli jiné maso, které se zapéká se zelenou paprikou, rajčaty, cibulí, vajíčky a všemu dominuje speciální sýr gjizë, který má trochu podobnost s tvarohem nebo ricottou.

Ačkoli se velká část obyvatel hlásí k islámu, alkoholu se tu rozhodně neštítí. Na venkově si téměř každý vyrábí svou pálenku rakii. Ze zkvašené pšenice se připravuje boza. Výsledný nápoj má asi 1 % alkoholu a je lehce nakysle sladký.

Turistické oblasti

V létě mnoho turistů míří na Albánskou riviéru. Na první větší vesnici Dhërmi narazíte po překonání Llogarského průsmyku. Letovisko vzniklo nedávno a na kilometr dlouhé oblázkové pláži bývá v teplých dnech velmi rušno.

Asi dva kilometry od centra vysoko na kopci se nachází Himarë, jehož dominantou je hrad, respektive zbyly z něho jen rozvaliny. Rodiny s dětmi si oblíbily místní pláž Livadh.

Nedaleko hranic s Řeckem, se na jihu rozprostírá letovisko Ksamil. Omývají jej průzračně čisté vlny Jónského moře a zatím není zahlceno masovým turismem.

Jedno z nejstarších albánských měst, které lemují pláže je Durrës. Uchvátí vás starými historickými budovami, které zahrnují také římské památky. Za návštěvu stojí např. římský amfiteátr, městské hradby či funkční římské lázně. Tuto oblast doporučujeme všem, kteří netouží pouze po odpočinku na písečných plážích, ale chtějí poznat i trochu albánské kultury a historie.

Další známé letovisko Saranda leží v jižní částí Středozemního moře. Centrem života tohoto letoviska je promenáda dlouhá 1,5 km. Večerní procházka při západu slunce ve vás jistě zanechá příjemné romantické vzpomínky na dovolenou. Když vystoupáte nad město na zbytky hradu Lëkursi, budete mít překrásné výhledy na široké okolí. Kromě toho se tu nachází také klášter, pozůstatky synagogy, nechybí ani řada skvělých restaurací, kaváren s výtečnou kávou a skvělé pláže, na nichž si odpočinete a dopřejete zasloužený relax.

Praktické informace

• Ve městech nebývá pitná voda, a i místní používají vodu z kohoutku pouze na vaření nebo čištění zubů. V obchodech běžně najdete 6-8 litrové barely s vodou.
• Nepijte nepasterizované mléko, protože albánský skot trpí na tuberkulózu a bruceliózu. V kavárnách a restauracích žádné problémy nehrozí, ale lidé na venkově by vám mohli nepasterizované mléko nabídnout.