Rady a tipy na cestu do Turecka

Přestože se v Česku Turecko pravidelně umisťuje mezi deseti nejnavštěvovanějšími zahraničními destinacemi, stále si ponechává kus své země zahalený tajemstvím: Většina turistů sem míří za dny strávenými na písečných pláží, Turecko toho má v záloze ale mnohem více.

Věděli jste například, že nejvyšší hora Turecka dosahuje úctyhodné výšky 5 137 metrů? Že blízko města Urfa se nachází pravděpodobně nejstarší stavba v historii lidstva? Svatba tureckého páru čítá průměrně 500 hostů a ženy místo květin chtějí zlato? Turecko je neprávem opomíjené a pokud se rozhodnete procestovat jej skrz na skrz, okouzlí vás – historicky, kulturně i přírodou.

Umístění a poloha

Turecko se rozprostírá na ploše 783 562 km² a jeho poloha snad ani nemůže být lepší: Ze severu ho omílá Černé moře, ze západu Egejské, na jihu Středozemní a Levantské. Je spojovacím článkem mezi evropským a asijským kontinentem, bylo a stále je významnou dopravní křižovatkou – takzvanou „bránou do Orientu“.

Přestože představy o Turecku se, i díky orientálnímu nádechu, liší, pravdou je, že se jedná o velmi čistou, udržovanou a přátelskou zemi, která příchozím cestovatelům nabízí kvalitní služby.

Hlavní město Turecka aneb jeden malý omyl

Přestože v myslích cestovatelů utkví spíše město Istanbul, které patří mezi nejnavštěvovanější místa v Turecku, hlavním městem je Ankara, která nesla v minulosti označení Angora. Název je odvozený z angorské vlny, která se získávala ze zde chovaných angorských králíků.

Po celém světě jsou sice hlavní města středem pozornosti, u Ankary je tomu ale jinak. Daleko více láká Istanbul, město, které je mimořádně bohaté na historii a významné památky a které neslo status hlavního města v letech 324 - 1930.

Zakladatel Turecké republiky Ataturk, neboli Otec Turků, ale sídlil právě v Ankaře, a tak se stala hlavním městem Ankara. Ataturk se stavil proti přísným náboženským tradicím, vyznával svobodu a toužil po moderním Turecku, což se odrazilo i na vzhledu města vybudovaného pod taktem evropských architektů.

Časový posun a doba letu

Letadlem se do Turecka dostanete za 2 hodiny a časový posun čítá pouhou +1 hodinu během našeho letního času a +2 hodiny během času zimního.

Víza a režim vstupu

Vstup do Turecka je bezvízový, pokud pobyt nepřesáhne 90 dnů. Před odjezdem si zkontrolujte pas, který musí být platný minimálně 3 měsíce po opuštění země.

Jazyk

Úředním jazykem je turečtina, používá se latinka. Domluvíte se anglicky i německy.

Peníze a měna

Platí se novou tureckou lirou (TRY), která se dělí na 100 kurušů (kr.). Česká koruna je v Turecku nesměnitelná, vezměte si proto eura nebo dolary. Peníze můžete vyměnit ve směnárnách, které se nacházejí ve všech turistických oblastech a velkých městech, místní měnu si můžete vybrat i z bankomatu – počítejte s poplatkem cca 125 Kč.

Při odjezdu ze země si liry vyměňte zpět na eura či dolary, v Česku tureckou liru nevyměníte a když ano, tak za velmi nevýhodný kurz.

Pokud byste neměli turecké liry, téměř všude můžete platit i dolary či eury, počítejte ale s vyššími cenami. Je běžné, že pokud chcete v restauraci platit eurem, obdržíte jídelní lístek s cenami až dvakrát vyššími.

Ceny: Levné, pro turisty vyšší

Pokud našinec přijede do Turecka, zjistí, že je zde velmi levně. V rychlém občerstvení koupíte výtečný kebab za 30-40 Kč, seženete však i bagety s gyrosem za pouhých 10 Kč. Z trhu s oblečením se vám ani nebude chtít odejít – nádherné šály, pestrobarevné šátky a šaty, vše za pár korun. Ceny dopravy se pohybují stejně jako u nás, stejně tak i vstupné do památek.

Ceny se hodně liší ve vnitrozemí, kde je cenová hladina přizpůsobena Turkům, a v turistických oblastech na pobřeží, kde prodejci míří na zahraniční turisty – rozdíl je až dvojnásobný.

Smlouvání, odteď váš každodenní chléb

Smlouvání je neodmyslitelnou součástí turecké kultury a nevyhnete se mu téměř nikde – Výjimku tvoří kamenné prodejny a potraviny, u kterých je cena stanovená pevně. Při smlouvání začnete asi na 25 % ceny, ve finále se dostanete na hodnotu poloviční až tříčtvrteční. Při nákupu se vám vyplatí tzv. „poker face“ – netvařte se příliš nadšeně, prohlížejte si i zboží, o které reálně zájem moc nemáte.

Chovejte se tak, že vám na nákupu příliš nezáleží – získáte tak výhodnější cenu, než kdyby bylo prodejci jasné, že daný předmět prostě „musíte mít“. Nenechte se zastrašit vykřikováním obchodníka, že okrádáte celou jeho rodinu – buďte si jisti, že pod cenu, která se mu nevyplatí, neklesne.

Pokud chcete opravdu výhodný nákup, běžte na tržiště brzo ráno – spoustu obchodníků věří, že pokud si první zákazník dne něco koupí, bude pak celý den úspěšný. Proto se vám, pokud budete mezi prvními, pravděpodobně podaří uzavřít velmi výhodný obchod – prodejci vám nabídnou nižší cenu než obvykle.

Zdravotní rizika a očkování

Povinně se do Turecka očkovat nemusíte, doporučuje se však vakcinace proti hepatitidě A i B, břišnímu tyfu a tetanu. Při cestách buďte obezřetní při kontaktu s volně žijícími zvířaty, která mohou být nakažená vzteklinou, při pohybu v přírodě používejte repelent, abyste se vyhnuli encefalitidě, kterou přenášejí turecká klíšťata.

Na jihovýchodě země hrozí v období květen až říjen malé riziko malárie, v turistických oblastech se nevyskytuje. Na rozdíl od Egypta, Tuniska a podobných destinací se nemusíte bát žádných průjmových onemocnění.

Náboženství: Tolerantní a přátelští muslimové

Turecko nemá ustanovené státní náboženství a ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání. Obyvatelé jsou v 99 % případech muslimové, v tureckém pojetí se však jedná o velmi mírumilovné náboženství, které Turci v žádném případě nevnucují příchozím turistům. Ženy zde potkáte zahalené spíše výjimečně, často se jedná o ženy z Íránu či Íráku. Turecké ženy nosí většinou pouze hidžáb, kterým si zakrývají vlasy, některé ani to ne, oblékají se moderně a vkusně.

O tom, že Turecko není žádným rodištěm radikálů svědčí mimo jiné i četné demonstrace žen, které prosazují právo oblékat se tak, jak chtějí, aniž by je někteří, stále tradičně založení, muži soudili.

V turistických letoviskách se akceptuje jakékoliv oblečení, mimo ně se však ženám doporučuje nechodit ve vyzývavém oblečením, ideální je mít alespoň zahalená ramena a nosit sukně či kalhoty pod kolena. Přísná etiketa platí v mešitách – před vstupem si vždy zujte boty, ženy musí mít zahalená ramena, kolena a vlasy zakryté šátkem. Muži by na sobě měli mít dlouhé kalhoty. Pokud vstupujete do mešity v době modlitby, projevte ostatním úctu a fotoaparát nechte protentokrát vypnutý.

V odlehlých oblastech a vesnicích se na veřejnosti vyhněte nadměrné konzumaci alkoholu.

Doprava

Dálkové přesuny

Dálkové autobusy

Dálkové autobusy jsou na velmi dobré úrovni, téměř vždy dostanete vodu a malé občerstvení, které je v ceně. Jízdenky zakoupíte na autobusovém nádraží (turecky otogar – běžné nádraží, existuje také „otogar terminal“, což je velké autobusové nádraží).

Pokud jsou v autobusu volná místa, řidič vezme kohokoliv, kdo si autobus „stopne“ po cestě. Pokud se jede déle než hodinu, dělají se přestávky. Podle tureckých zvyklostí nesmí sedět neznámý muž vedle neznámé ženy. Pokud si jako cizí člověk sednete k opačnému pohlaví, způsobíte tím pořádný rozruch.

Autobusoví dopravci jsou soukromí a podle toho to taky někdy vypadá. Až si budete kupovat lístek, dejte si pozor, když vám prodejce bude tvrdit, že žádný dřívější spoj nejede a musíte čekat několik hodin na další spoj. Téměř se 100% jistotou pojede nějaký autobus dříve, ale od jiné společnosti, což vám bude prodejce tajit, ať nepřijde o zisk. Vyzkoušejte proto klidně několik přepážek u různých dopravců. Ceny mívají všichni dopravci většinou stejné. Zaplatíte kolem 1 koruny na kilometr.

Vnitrostátní lety

Turecko je obrovská země, proto se k přepravě po zemi běžně využívají vnitrostátní lety. Létá zde státní aerolinka Turkish Airlines a několik soukromých dopravců, například Anadolu jet.

Vlaková doprava

Vlaky jsou v Turecku dálkové a lokální. Dálkové vlaky jsou kvalitní, rychlé i poměrně levné, lokální vlaky na tom bývají s úrovní o něco hůř.

Minibusy

Mezi městy jezdí také minibusy. Cena přepravy je stejná jako u dálkových autobusů, platí se buď při nástupu, jízdě nebo při výstupu. Placení můžete vyvolat frází „Ne kadar?“ (Kolik to stojí?).

Městská doprava

Dolmuše

Dolmuše jsou téměř totožné s minibusy, nejezdí však mezi městy, ale po městě. Na rozdíl od minibusů a autobusů, které, když jsou plné, už nikomu na mávnutí nezastaví, dolmuše zastaví kdykoliv – I když si myslíte, že se k vám už nikdo další nevleze. Ne nadarmo slovo „dolmuše“ znamená „přeplněný“. V některých městech jezdí místo dolmuší normální autobusy, bývají červenobílé a jejich stav je chatrný.

Tramvaj a metro

V Istanbulu jezdí kromě autobusů i tramvaje a metro. Jízdenky na tramvaj koupíte u turniketů, které jsou na každé zastávce. Srandovní je, že turnikety se dají obejít, (téměř) nikdo to ale nedělá.

Taxi

V turistických oblastech a v noci jsou ceny taxíků vyšší, maximálně se ale dostanete na 30 Kč/kilometr, což je zákonem stanovená horní sazba. Cenu můžete sjednat buď při nástupu, nebo vyžadovat zapnutý tachometr. Tím se ale vystavujete riziku, že řidič si s vámi pojezdí pár koleček navíc.

Lodní doprava

Na pobřeží Egejského a Marmanského moře a také v Istanbulu plní lodě funkci městské hromadné dopravy. Můžete využít i výletních plaveb.

Půjčení auta

Ačkoliv se Turecko řadí k levným zemím, pokud si chcete půjčit auto, počítejte s evropskými cenami – cca 30 euro/den. Myslete na to, že doprava je chaotická a Turci dodržují předpisy jen, pokud se jim to zrovna hodí. Klakson se používá snad místo blinkrů a se zapnutými světly se nesetkáte ani v noci.

Typická jídla a nápoje

O turecké kuchyni se říká, že je pestrá, bohatá a chutná. S tím posledním nelze nesouhlasit, ovšem o pestrosti by se dalo diskutovat. Běžnému návštěvníkovi, který v Turecku stráví 2 týdny, přijde turecká kuchyně opravdu velmi rozmanitá. Po delší době ale pravděpodobně zjistíte, že na talíři nemáte nic jiného než variace asi 10 jídel.

Není kebab jako kebab

Levné a syté jídlo, které se zde prodává, je kebab. Ovšem není kebab jako kebab – druhů existuje nespočet a pokud při objednávce řeknete jen „kebab“, obsluhující Turek na vás bude koukat s nepochopením. Proto vždy specifikujte, jaký kebab vlastně chcete:

• döner kebab je kebab tak, jak ho známe u nás. Je buď z ovčího (et dőner) nebo kuřecího (tavuk dőner) masa;
• adana kebab je grilované mleté maso napíchnuté na tyči;
• şiş kebab připomíná špíz – grilované maso na špejli prokládané zeleninou;
• taş kebab se nejvíce blíží našemu guláši;
• a další druhy kebabu.

Mají moře, pochoutkou jsou ale sladkovodní pstruzi

Dalším častým tureckým pokrmem jsou variace dušeného masa se zeleninou. Například musaka – mleté maso s brambory, lilkem a rajčaty, nebo okra – dušené maso s mrkví. Pokud milujete mořské plody a ryby, vydejte se do přímořských oblastí, jinde se moc nekonzumují. Naopak na sladkovodní ryby jsou Turci vysazeni, po celé zemi najdete mnoho pstružích farem. Co se týče příloh, nejčastěji se servíruje rýže nebo bílý chléb, který bývá ve většině restaurací zdarma. Přestože v parném letě asi nebudete mít přílišnou chuť na polévku, alespoň jednou nějakou zkuste – Turci dělají polévky velmi dobré a syté. Často se jí s chlebem jako hlavní chod.

Turecký med v Turecku nenajdete, vyzkoušejte místo něho lokkum

Turci jsou mistři ve výrobě (a konzumaci) dezertů. Nejčastěji se setkáte s lokkum – tradiční tureckou cukrovinkou, která může připomínat želé. Má nespočet barev a chuťových variací – třešňové, pistáciové, pomerančové, mátové, zázvorové... Často se zdobí sekanými ořechy nebo kokosem. Druhů zkuste co možná nejvíce – je pravděpodobné, že do některých se zamilujete a po návratu na ně budete s chutí vzpomínat, jiné naopak odsoudíte už po prvním kousnutí.

Tradičním dezertem je i sűtlaç – velmi sladká rýže uvařená v mléce, a helva (chalva) – rozemletá sezamová semínka s cukrem a dalšími přísadami.

Turci vypijí až 20 šálků čaje denně, nechybí ani káva

Turci milují čaj a popíjí ho kdykoliv je to možné: při nakupování, tankování, u holiče, zkrátka kdekoliv. Typický je sladký a velmi silný černý čaj podávaný v malých skleněných skleničkách. Můžete ale vybírat i z čajů ovocných, z nichž nejoblíbenější je čaj jablkový. Na trhu seženete čaj jakýkoliv – z granátového jablka, lístků růže, mentolový, citronový, bylinkový...

Při nákupu suvenýrů si na čaj rozhodně vzpomeňte – kvalita tureckého sypaného čaje je úplně někde jinde než kvalita našich sáčků z hypermarketu. Pokud rádi vaříte, nakupte si i zásobu koření, které je zde velmi pestré a jídlu dodává fantastickou chuť.

Snad jen o něco méně oblíbená než čaj, je káva. Můžete si ji objednat neslazenou (sade), středně sladkou (orta) nebo velmi sladkou až přeslazenou (sekerli).

Alkohol: Turci jsou poctiví, zákazy prodeje nepotřebují

V Turecku, jakožto muslimském státě, je zapovězené vepřové i alkohol. Na rozdíl od spoustu států (například Egypta), kde je alkohol zakázán z náboženských důvodů pít také, ale doma si dopřávají, co hrdlo ráčí, jsou Turci v nekonzumování alkoholu opravdu poctiví. Dokonce tak moc, že nepotřebují žádné státní zákazy či omezení – alkohol se zde neprodává zkrátka proto, protože by si ho nikdo nekoupil.

Občas však na nějakou láhev či plechovku piva narazíte. Pokud si alkohol zakoupíte, je pravděpodobné, že vám jej prodavačka zabalí do novin, ať na veřejnosti nepohoršujete ostatní.

Turistické oblasti

Ačkoliv je Turecko zajímavé napříč celou krajinou, existují oblasti, do kterých míří návštěvníci nejčastěji. Jedná se o město Istanbul, které je centrem kultury, historie a poznávacích zájezdů, Egejskou riviéru, která se prolíná s řeckými ostrovy, Tureckou riviéru, která svým vzhledem a charakteristikou připomíná 70 kilometrů vzdálený Kypr, a Tyrkysové pobřeží. Severní oblasti u Černého moře jsou, kvůli po celý rok vydatným srážkám, téměř nenavštěvované.

Horské masivy a Řecko na dohled budete mít na Egejské riviéře

Egejská riviéra leží u egejského moře na jihozápadním pobřeží. Z pevniny je možné dohlédnout na nedaleké řecké ostrovy, které se staly oblíbeným cílem jednodenních výletů. Krajina je zde hornatá, porostlá bujnou zelení. Na pobřeží najdete mnoho menších zátok, v nichž se moře ohřívá rychleji, a tak nabízejí ideální podmínky pro koupání.

Naopak na dlouhé, ničím nepřerušené pláže lemované hotelovou zástavbou, zde nenarazíte. Od toho se však odvíjí ceny ubytování, které bývají vyšší než na Turecké riviéře, kde je ubytovacích možností více.

Mezi návštěvníky se Egejská riviéra těší velké oblibě díky velkému množství památek z dob antického Řecka. Mezi ně patří například Artemidin chrám ve městě Efes – jeden z divů starověkého světa. Na výlet můžete vyrazit i za nejznámější tureckou přírodní památkou Pamukkale – oblast minerálních pramenů s vysokým obsahem vápníku, který tvrdne a vytváří tak mnoho kaskád a jezírek. Oblast je vzdálena asi 190 km od letoviska Kusadasi a 250 km od Bodrumu.

Za dlouhými písečnými plážemi se vydejte na Tureckou riviéru

Nedaleko Egejské riviéry se nachází nejpopulárnější turistická oblast Turecká riviéra, která se táhne podél Antalyjského zálivu, jenž byl pojmenován podle města Antalya. Přímo v zálivu se jedná o nížinnou oblast, a stejně jako Egejská riviéra, i ta Turecká se pyšní krásným mořem, a historickými památkami.

Vyrazit můžete hned do 4 starověkých měst, kolem riviéry se nachází také několik přírodních parků. Navštívit můžete například blankytně modré jezero Dimcay, které se ukrývá ve stínu horských vrcholů. Pobřeží se však od Egejské riviéry liší - malé zátoky zde nahrazují široké pláže s rozsáhlými hotelovými komplexy za zády. To sice ubírá na dokonalosti plážových panoramat, za to však, na rozdíl od většiny míst na Egejské riviéře, budete ubytováni přímo u moře.

Tyrkysové pobřeží: romantika v každém zákoutí

Tyrkysové pobřeží leží mezi Tureckou a Egejskou riviérou, začíná ve městě Marmaris a končí ve městě Kas. Název pobřeží je odvozen od barvy a čistoty zdejšího moře. Jedná se o klidnou oblast, která se zcela vyhýbá davové plážové turistice. Příroda si uchovává svůj původní ráz a pokud milujete malé nepřeplněné zátoky uprostřed zeleně, jste zde více než vítáni. Návštěvníci sem míří také za potápěním, paraglidingem a výletními plavbami.